Novinky.cz:
Země EU své pracovní trhy pro Čechy asi neotevřou---------------------
Portugalsko, Španělsko a Finsko uvolní pracovní trhŽivá debata o zachování či zrušení pracovních omezení pro unijní nováčky dostala další impuls. Eurokomisař Vladimír Špidla zveřejnil napjatě očekávanou bilanční zprávu Evropské komise o volném pohybu pracovníků z osmi nových zemí, ve které prokázal, že otevření pracovních trhů v EU příslušné země nepoškodilo.
BRUSEL - Evropská komise dále ve své zprávě uvedla, že volný pohyb pracovníků od rozšíření v roce 2004 měl příznivý dopad. Podle zprávy pracovníci z nových členských států pomohli řešit nedostatky na trhu práce a přispěli ke zlepšení hospodářských výsledků v Evropě.
Dále podle zprávy země, které nezavedly od května 2004 omezení (Spojené království, Irsko a Švédsko), dosáhly vysokého hospodářského růstu, poklesu nezaměstnanosti a zvýšení zaměstnanosti.
Co se týče dvanácti zemí EU, které uplatňují přechodná opatření, pracovníci, kterým se podařilo získat legální přístup na jejich trhy práce, se do těchto trhů bez potíží začlenili. Z dostupných údajů však vyplývá, že tyto země musely čelit nežádoucím vedlejším účinkům, zejména většímu výskytu nehlášené práce a falešné samostatné výdělečné činnosti.
Špidlův dokument sice neobsahoval výslovné doporučení, ale vyzněl jako obhajoba rychlého uvolnění bariér.
Své trhy pro občany Česka, Polska, Slovenska, Maďarska, Slovinska a tří pobaltských států prozatím otevřely jen Británie, Irsko a Švédsko. Zbylých dvanáct starých členů se musí do 1. května rozhodnout, zda budou v restrikcích pokračovat, či zda své trhy otevřou. Už nyní ale čelí silným tlakům.
Němci a Rakušané nicméně již naznačili, že jejich bariéry nepadnou. Naopak Dánsko, Finsko, Nizozemsko, Belgie, Portugalsko a Španělsko o jejich zrušení uvažují. Ostatní, například Francie a Řecko, možná uvolní limity jen pro některá odvětví a zvýší kvóty pro udělování pracovních povolení.
Dosavadní restrikce jsou ale z hlediska evropského práva anomálií: oklešťují jednu z klíčových zásad smluv o EU, jíž je volný pohyb osob. EK má povinnost dohlížet na dodržování těchto smluv na celém území Unie, musí proto usilovat o zrušení bariér.
Jasný nesouhlas s bariérami vyslalo nedávno i Evropské odborové hnutí (ETUC), které odhlasovalo ukončení restrikcí. Proti byly pouze rakouské a německé odbory. "Uvolnění pracovního trhu je mnohem efektivnější, než pracovní omezení, která stejně nefungují dobře a ve státech, které je zavedly, vedou k černému obchodu na trhu práce," vysvětlil šéf ETUC John Monk v listu Financial Times.
K apelu na zrušení omezení se přidaly i podnikatelské kruhy. "Mobilita a pružnost pracovních trhů jsou přitom zásadní prvky lisabonské strategie, jíž chce EU dosáhnout vyšší konkurenceschopnosti," poznamenal list European Voice.
Otevření pracovních trhů je v řadě států citlivým politickým tématem. Obyvatelé se obávají záplavy pracovníků z nových zemí. Statistiky přitom ukazují, že k tomu přílivu nedojde.
V případě Švédska, které omezení nezavedlo, přišlo méně pracovníků, než se čekalo,v Británii a Irsku zaplnili migranti z nových zemí místa, o něž nebyl zájem, vyrovnali nedostatek kvalifikovaných sil a pomohli rozmachu ekonomiky.
Kritičtěji se k pracovníkům z "Východu" staví Irové. Naprostá většina z nich by chtěla ve své zemi méně pracujících z nových zemí Unie. Podle průzkumu listu Irish Times téměř 80 procent obyvatel je pro zavedení určitých pracovních omezení.
Irsko se přitom může pochlubit jednou z nejnižších nezaměstnaností v EU a jeho ekonomika je z velké části založena na přílivu sil ze zahraničí. Obyčejní Irové však soudí, že kvůli pracovníkům z nových členských států je pro ně samotné daleko těžší nalézt práci - i proto, že zahraniční zaměstnanci zpravidla vystačí s nižším platem.
Jak jednotlivé země EU přistupují k otevření svých pracovních trhů
Británie, Irsko, Švédsko pracovní trh otevřely 1. května 2004
Finsko, Portugalsko, Španělskouvažují o ukončení přechodného období
Německo, Rakousko chtějí prodloužit přechodná období
Francie, Řecko zvažují navýšení kvót pro udělování pracovních povolení
Itálie, Lucembursko prozatím se nevyjádřily
Dánsko, Belgie, Nizozemsko? Zdroj:
www.novinky.cz8.2.2006
---------------------------------------------------------------------------------------------
Rakousko chce s omezeními pokračovat do roku 2011Hned na úvod: Sorry. Jako Rakušanka lituji, že současná rakouská vláda chce s omezením volného pohybu osob pokračovat. Podle mého názoru je to porušení jednoho ze základních principů Evropské Unie.
Němci a Rakušané uzavřeli včera v německém hlavním městě účelové spojenectví. Jeho cílem je zabránit otevření pracovního trhu občanům nových členských států EU dříve než v roce 2011. Rakousko, které Evropské unii předsedá, chce zabránit tomu, aby sedmileté přechodné období bylo zpochybněno zprávou Evropské komise, kterou připravuje komisař Vladimír Špidla. Zatímco pro Německo s jeho průměrnou desetiprocentní nezaměstnaností vyjadřují ještě mnohé země pochopení, Rakousko s méně než 5 procenty bývá obviňováno ze sobeckého prosazování svých zájmů." (Lidové noviny, 18.1.2006)
Jak naznačuje úvodní citát, důvody pro ochranu rakouského trhu jsou spíše politické. Po otevření by rozhodně nenastalo masové stěhování Čechů či Poláků. Případné pracovní migranty by Rakousko bez větších potíží ustálo, koneckonců kdo opravdu chce, pracuje tam už teď. Pojďme se však na rakouský trh práce podívat podrobněji. Jak se liší od českého či evropského?
Na začátek můžeme říci, že Rakousko je na tom lépe než Evropská unie a výrazně lépe než Česká republika. Celková míra zaměstnanosti dosahuje téměř 68 procent, u mužů 75 procent a u žen 60 procent. ČR se v tomto směru pohybuje na úrovni původní evropské patnáctky, což znamená zaměstnanost menší než 65 procent. Znatelně nižší je v Rakousku míra nezaměstnanosti - hodnot pod 5 procent dosahovala Česká republika naposledy v roce 1997. Rozdíl mezi nezaměstnaností mužů a žen činí pouze 1 procento, zatímco v EU je to 1,5 procenta a v ČR 2,6 procenta. Kritický u nás začíná být podíl dlouhodobě nezaměstnaných pohybující se okolo padesáti procent. EU je na tom s průměrnými čtyřiceti procenty o něco lépe, rakouským hodnotám (necelých 30 procent) se však zdaleka neblíží. Zajímavé je, že v Rakousku se dlouhodobá nezaměstnanost častěji týká mužů než žen, v EU i v ČR je tomu naopak. Trochu složitější je problém částečných úvazků -záleží na tom, zda dané osoby pracují na částečný úvazek dobrovolně nebo ne. Rakousko a EU mají podíl částečných úvazků podobný, Česká republika výrazně zaostává. Dá se přitom předpokládat, že zejména ženy s malými dětmi by větší možnost částečných úvazků přivítaly.
Co se týče výdajů na politiku zaměstnanosti, ty se v původní evropské patnáctce pohybují okolo 2 procent HDP. Z toho větší část směřuje na pasivní a menší část na aktivní politiku zaměstnanosti. Rakousko má výdaje o něco menší, nižší jsou zejména platby na aktivní politiku. Česká republika s výdaji okolo půl procenta HDP nemůže konkurovat ani EU, ani Rakousku.
Zdroj:
www.financninoviny.czEvropa žádá po všech zemích otevření trhu práce
Poslanci výboru Evropského parlamentu v úterý vyzvali staré členské státy, které ještě neotevřely své pracovní trhy pro lidi z nových členských zemí, aby tak učinily. Členové výboru EP pro zaměstnanost schválili 37 hlasy proti třem zprávu, v níž zdůraznili, že volný pohyb pracovníků je jednou ze čtyř základních svobod, na kterých spočívá vnitřní trh EU. Jde podle nich i o výraz solidarity mezi starými a novými státy unie.
Čtyři členové výboru se hlasování zdrželi. Zpráva bude předložena plénu EP na začátku dubna.
Dokument dále konstatuje, že země, které své pracovní trhy otevřely, nezaznamenaly žádné dodatečné problémy. Naopak tam, kde se pracovníci z nových států nemohou legálně uplatnit, přibývá ilegální práce, což prospívá stínové ekonomice a vykořisťování.
Zpráva upozorňuje také na to, že občané třetích zemí, kteří mají v EU trvalý pobyt, se nejednou těší lepšímu postavení než pracovníci z nových členských států EU, což je v rozporu s přístupovou smlouvou.
Otevření trhu prospívá ekonomice
ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko byly při jednání o přijetí do EU nuceny akceptovat přechodné období, během něhož se jejich občané nemohou ucházet v bývalé "patnáctce" o práci za stejných podmínek jako domácí. Celkem sedmiletá lhůta byla rozdělena na tři etapy, které trvají dva, tři a dva roky; první vyprší na konci dubna.
Omezení neuplatnily Británie, Irsko a Švédsko. Totéž se chystají učinit nyní Španělsko, Portugalsko a Finsko. V Nizozemsku se stejně vyslovila vláda, nikoli však parlament. Francie a Belgie oznámily, že režim změkčí pro vybrané profese. Německo a Rakousko sdělily, že budou v restrikci pokračovat. Další západoevropské země se ještě nevyjádřily.
Evropská komise schválila nedávno zprávu, podle níž otevírání pracovních trhů prospívá ekonomice a nepřináší negativní důsledky. Na jejím základě bude o této věci jednat i summit EU tento týden.
Zdroj:
www.novinky.cz -----------------------------------------------------------------------------------
Získat pracovní povolení ve Francii a Belgii bude snadnější - aspoň v některých sektorechFrancie nově rozšířila seznam profesí, v jejichž rámci budou od 1. května odstraněna dosavadní omezení pro zájemce o zaměstnání z Česka a dalších unijních nováčků. Ministru zahraničí Cyrilu Svobodovi to ve čtvrtek 27.4. oznámil francouzský velvyslanec v Praze Joel de Zorzi.
Původně chtěla Francie uvolnit jen profese ve stavebnictví, zdravotnictví a dopravě. Nyní přidala i řadu technických oborů a také vybraná místa v hoteliérství, restauratérství, potravinářství a některá v zemědělství či v obchodě.
Pokud si tedy pracovník z nové členské země EU najde konkrétní místo, bude moci je získat, aniž by zaměstnavatel musel nejprve zjišťovat, zda neexistuje žádný francouzský uchazeč. Pracovní povolení mu pak bude vydáno automaticky.
Paříž zřejmě ještě před koncem roku 2009 uvolní další sektory francouzské ekonomiky. Seznam uvolněných profesí je na internetových stránkách
www.mzv.cz.
Belgie zatím neotevře od 1. května svůj pracovní trh lidem z nových členských států Evropské unie, ale usnadní jim získání pracovního povolení - pokud se ovšem bude týkat sektorů s nedostatkem pracovníků. Tyto sektory zahrnují různorodé profese od architektů přes instalatéry po učitele holandštiny.
Občané Kypru a Malty mají přístup k zaměstnání v Belgii již otevřený, ale Češi a lidé z dalších sedmi nových zemí musí dosud žádat o povolení jako kterýkoli jiný cizinec. Od 1. května však bude pro ně tato procedura ve vybraných sektorech jednodušší. Potrvá jen pět dní a nebude jí předcházet zjišťování případných belgických kandidátů na pracovní místo.
Bruselské úřady po konzultacích zaměstnavatelů a odborů oznámily, že hlavní město má mezi jiným nedostatek zdravotních sester, instalatérů, automechaniků, zedníků, účetních, inženýrů, specialistů na informační technologie, ale i architektů a učitelů holandštiny a angličtiny.
Další dva belgické regiony - Valonsko a Vlámsko - došly k obdobným závěrům. Valonsko sestavilo seznam 39 profesí, mezi nimiž jsou i elektrikáři, laboratorní technici, truhláři, lékárníci a pracovníci pojišťoven.
Staré členské země EU mohou držet své pracovní trhy uzavřené do roku 2011. Nicméně letos 1. května a pak v roce 2009 mohou situaci přehodnotit. Úplně se nováčkům otevřely hned po jejich vstupu do EU v roce 2004 Británie, Irsko a Švédsko. Letos tak učiní Portugalsko, Finsko a Španělsko. Naopak Německo a Rakousko potvrdily, že hodlají co nejdéle využívat ochranná opatření.
Stejný přístup jako Belgie hodlá uplatnit i Nizozemsko a Francie. Nizozemci chtějí svůj pracovní trh otevřít od 1. ledna 2007, ale rozhodnou o tom až koncem letošního roku.
www.novinky.czZa upozornění děkujeme V. Horákovi.
-----------------------------------------------------------------------------
Manželky a manželé mají nyní volný přístup na pracovní trhManželky a manželé zaměstnanců institucí EU z nových členských zemí se mohou radovat. Již nepodléhají žádným omezením na lucemburském trhu práce. Konkrétně to znamená, že již nemusí žádat o pracovní povolení.
Svoje rozhodnutí oznámil lucemburský ministr zahraničí Nicolas Schmit v oficiálním dopisu minulý týden, z kterého citujeme dole. Mimochodem - až do nedávna málokdo věděl, že i po 18 měsících legálního pobytu manžela nebo manželky v Lucembursku se uvolní přístup na pracovní trh. Příslušné ustanovení je obsaženo v příloze přístupové smlouvy ČR k EU. Nyní padla i tato lhůta a volnému pohybu pracovníků nestojí nic v cestě. Aspoň pro ty, co mají oddací list.
Originální znění dopisu ministra:
"Afin d'offrir aux fonctionnaires et agents statutaires ainsi qu'aux membres de leurs familles que nous avons l'honneur d'accueillir a Luxembourg les meilleures conditions de vie et de travail possibles, j'ai pris la décision que dorénavant l'ensemble des conjoints d'agents statutaires ressortissants des nouveaux Etats membres, quelque soit leur nationalité, ont libre acces au marché de l'emploi national. Ils ne seront par conséquent plus soumis a l'obligation du permis de travail. Le principe de la dispense de permis de travail pour les conjoints de l'ensemble des agents statutaires communautaires s'applique des maintenant a l'ensemble des dossiers en suspens".
M. Nicolas Schmit, Ministre délégué aux Affaires étrangeres et a l'immigration
----------------------------------------------------------------------------